Get your own Free Home Page
HH
Na počátku bylo okouzlení. Nad obrazy doprovázejícími CD Concerta Soave zažijeme totiž známý resuscitační efekt krásného lidského těla. Ten efekt nás tím víc přemáhá, víme-li, že předobrazy těchto obrazů dávno sežrali červi a zbytek podlehl živlům... Originálně je řešen samotný disk i fotografie umělců jakoby skrytou kamerou. Doprovodný text u Sancese je sice nečitelný, ale zato graficky apartní. Ostatně moc to nevadí, protože je tak jako tak nezáživný a přetížený jmény. Čitelnější doprovodný text o talentované adoptivní dceři Monteverdiho librettisty Strozziho si rádi přečteme, neboť je právě o talentovaných dcerách své doby, a ačkoli informuje o mnohém, neopouští hudbu.
Pak si desky pustíme a analogicky k textům se dozvídáme, že je Giovanni-Felice SANCES přesně to, co hraje po desítkách skladeb Musica Antiqua Praha. Barbara STROZZI má oproti tomu svou intonaci, svůj rukopis, podle něhož se pozná. Není sice moc bohatý a není to Monteverdi - ale zato je to celá Barbara! (Barbara I., pochopitelně. Zdalipak si někdo vzpomene i po třech a půl staletích na Streissandovou a Basikovou?)
Pokud však jde o Marii-Cristinu KIEHR "ještě po třech stech letech", troufnu si odhadovat výsledek, ale mám tušení, že nevyzní v její prospěch... Vyrovnanou zvukovost ve výškách i hloubkách, ba možná i dobrou výslovnost (obé Kiehrová umí), to budou tou dobou už dělat syntezátory (a s lepší intonací v malých notách). Ale improvizaci ozdob při sekvenčním opakování, to musel a musí vymyslet člověk; a zřejmě bude muset "až na věčné časy". Letos a u Kiehrové pocítíme nepřítomnost této cesty k zaujetí posluchačů. Celkově by bylo třeba větších kontrastů a tam, kde bychom očekávali rozvíjení výrazu, postrádáme zase tah. Dost možná, že je její výraz tzv. subjektivní, že tedy vnitřně zpívá s citem, ale posluchač z toho má bohužel málo. - Je to škoda, protože: kdy bude zase kdo natáčet B. Strozzi?
Dalším sympatickým (žel nedostačujícím) oživovacím pokusem bylo zařazení instrumentálních interludií z dílny Girolama Kapsbergera, Luigi Rossiho (u Sancese), Bernarda Gianocelliho, Biagio Mariniho a Tarquinia Meruly (vedle Strozzi). I tady však místy není intonace docela bez hříšku.
Na počátku bylo okouzlení. Na konci byla ospalost...
Get your own Free Home Page