<< Strana 4 <<
        Dýchalo z něj jakési potlačované násilí a s přehledem dával najevo, že mu
Jeanette patří. Seděla vedla něj, ruce v klíně, a během večera skoro
nepromluvila. Nemohl jsem se vzpamatovat z toho, jak se lišila od té
veselé a sebevědomé ženy, se kterou jsem předešlého dne obědval, ale zdálo
se, že so toho ostatní nevšimli. Nakonec se jako obyčejně přidala k
všeobecnému vtipkování a občas se jí na tváři mihl úsměv. Nikdo, kromě mě,
nic jiného nečekal.
        Postupem večera jsem se začínal cítit stále nepříjemněji. S Ayerem jsme si
vyměnili pár upjatých slov, které se týkaly hlavně jeho nového počítače,
ale když se začal bavit s někým jiným, vůbec mi to nevadilo. Společnost
kolegů z kanceláře se začala uzavírat do sebe, nakláněli se přes stůl a
vykřikovali vtipy, kterým rozuměli jenom oni sami. Přes kouř ke mně doléhal
Ayerův drsný smích a já pociťoval bezmocný vztek, že někdo jako on si sedí
s rukou kolem ramen takové dívky, jako je Jeanette.
        Vypil jsem dalších pár piv a potom mi svitlo, že se tam prostě necítím dobře.
Zvedl jsem se k odchodu. Trochu jsem zaváhal, když mě Tanya a Sarah začaly
přemlouvat, abych zůstal. Jeanette neřekla nic a Ayer po mně sklouzl pohledem,
ze kterého mi bylo jasné, že jsem pro něho vzduch. S úsměvěm jsem vycouval z
hospody, potom se otočil a vydal se smutně na cestu.
        V nedli večer jsem se už cítil v pohodě. V sobotu jsem poobědval se svojí
předminulou přítelkyní a vyřádili jsme se v pomlouvání a drbech o společných
známých. Večer jsem šel do restaurace, kde servírovali pokrmy výhradně z jisté
Nepálské oblasti, která měla sotva čtyři čtvereční míle, nebo tak to alespoň
tvrdil Nick, který byl specialista na taková místa. Chutnalo to jako každé jiné
indické jídlo, žádné šerpy jsem tam neviděl, ale pochutnal jsem si. Neděli jsem
strávil svými obvyklými činnostmi, poflakoval se po městě a četl si v kavárnách.
Večer jsem se sešel s kamarády a bylo to s nimi fajn a potom jsem sledoval
horor, a když se mi chtělo, šel jsem si lehnout. Prostě pohodový víkend, jaký si
můžou užít jenom šťastně svobodní lidé, a to mi vyhovovalo.
        Pondělí proběhlo taky v klidu. Vyslechl jsem různé opilecké historky z páteční
noci, jako kdyby to bylo poprvé, co jsem je měl právo znát. Všechny potřebné
informace od Jeanette jsem už měl, tak jsem většinou pracoval na jiném počítači.
Prohodili jsme pár slov v kuchyňce, když jsem vařil kávu, a bylo to víceméně
stejné jako před týdnem. Protože ona od začátku věděla, že má přítele, samozřejmě.
Odpoledne jsem se párkrát přistihl, že upadám do trudomyslnosti, ale vždycky jsem
se z toho nějak vyhrabal. Vlastně to byla docela úleva nic neřešit.
        Večer byl teplý a jasný a procházkou jsem došel domů. Potom jse si ukuchtil
šéfkuchařův salát, což je moje jediná kulinářská specialita. Smícháte hlávkový
salát, černé olivy, nastrouhaný sýr, juliennskou šunku (to je pro mě i pro vás
"nakrájená"), rajče na kostičky a dva druhy domácí omáčky, což je víc než dost
přísad, aby to mohlo být pokládáno za "vaření." Když jsem se pořádně naládoval,
posadil jsem se k počítači, chvilku si hrál a než se venku setmělo, už jsem
surfoval po síti.
        A za chvíli jsem se přistihl, že si prohlížím alt.binaries.pictures.erotica.
Řekl bych, že jsem měl takovou podivnou náladu. Bezcílně jsem prošel seznamem
souborů, nevzrušeně minul obvyklé věci jako "-TH2xx.GIF-{m/f}-hot sex!" Hot sex
nebylo zrovna to, co jsem hledal, obzvlášť když tam byl na konci vykřičník.
Myslím, že méně než pět procent lidí, kteří se zajímají o tento klub, tam
skutečně posílá obrázky. Je to zřejmě prestižní záležitost a tito lidé spolu
soupeří v kapacitě a "kvalitě" svých příspěvků. Jejich tragicky smutná lopotnost
je často víc vzrušující než obrázky samotné.
        Natrefíte tam na všechno možné a žádný soubor tam nezůstává déle než dva dny. Je
tam jenom omezené místo a soubory ve velkých klubech rychle mizí. Už jsem toho
chtěl nechat, když najednou cosi upoutalo moji pozornost.
        "j1.gif-{f}-"Mladá žena_zcela oblečená_(část 1/3)."
        No to mě podrž, to je nějaké divné, pomyslel jsem si. Tento klub nabízí široké
spektrum lidské sexuality, viděl jsem tituly slibující párek tlusťochů, hubené
slečny, spojení různých ras i lehké SM. Na něco tak perverzního, jako ženu zcela
oblečenou, jsem ještě nikdy nenarazil. Byl jsem z toho celý zmatený, udělal
vše potřebné a stáhl si tři segmenty obrázku na hard disk.
        Než jsem si uvařil kávu, už tam byl, přezkoumal jsem síťové spojení a dal tři
soubory dohromady. Než se zkonvertovaly, byly to jenom textovém soubory, což je
jeden z podivných úkazů sítě. Od programů přes články až po obrázky je tam absolutně
všechno jenom text. Pokud nemáte vhodný dekódovací program, vypadá to jako nesmysl,
což pokládám za docela příhodnou metaforu pro síť jako takovou. Hodí se to i na
život.
        Když byl soubor kompletní, stáhl jsem si grafický balík a otevřel jej. Dělal jsem to
úplně ledabyle a vůbec nečekal něco neobyčejně zajímavého. Ale když po několika
vteřinách vrčení vyskočil obrázek na monitor, upustil jsem šálek s kávou, až se
odrazil od stolu a rozbil o podlahu.
        Byla to Jeanette.
        Fotografie nebyla nijak zvlášť kvalitní a vypadala jako z nějakého malého
automatického fotoaparátu. Ale ta dívka na obrázku byla Jeanette, o tom nemohlo být
pochyb. Seděla na opěradle nějakého křesla a já si s nevolí uvědomil, že to je s
největší pravděpodobností v jejím bytě. Byla, jak bylo inzerováno, zcela oblečená v
kratičké sukni a halence s krátkými rukávy vpředu na knoflíčky.
        Dívala se do objektivu a měla ve tváři nic neříkající výraz. Vypadala krásně, jako
vždycky, a jaksi daleko, daleko přitažlivěji než všechny tz pořád stejné nahaté kozy,
co se prohánějí po síti.
        Chvilku jsem na ni zíral s ústy dokořán. Potom, když jsem se z toho překvapení
vzpamatoval, jsem pocítil něco jiného. Asi zlost. Vím, že jsem předpojatý, ale vůbec
se mi nelíbilo, aby její fotka visela v kybernetickém prostoru a každý na ni mohl
civět, i když byla zcela oblečená.Vím, že je to pokrytectví vzhledem ke všem ostatním
ženám, co tam jsou, ale nemohu si pomoct. Bylo to jiné.
        Protože jsem ji znal.
Strana 5
>> Strana 6 >>
|