Válečné vozy
Chariots of War

     Na počátku se Xena prochází s Gabrielou po nějakém tržišti a míří (hádejte kam? no? no přece) do hospody. Gáby vypráví dojemný příběh o dvou milencích kteří byli nakonec proměněni (asi za odměnu či tak nějak) ve dva duby. "A víš co se s nimi stalo dál Xeno?" "Někdo z nich uděla člun?" "Ale ne," povídá Gáby poněkud rozmrzele, "spletli své větve a objímali se navždy."
     Xena odjíždí hledat brod přes řeku Mílétus a Gáby ji jde někam čekat.
     Tlupa vesničanů staví stodolu. Náhle malá dívenka upozorní tátu na blížící se jezdce, kteří zaútočí. Do toho ovšem vjede Xena a darebáky tvrdě trestá. Zachrání i v poslední chvíli (jak je jejím zvykem) i malého chlapce z hroutícíse stodoly. Jezdci však na Xenu vystřelí. Xena dva šípy obratně chytí, ale třetí ji zasáhne.

     Dárius, jehož syna Xena zachránila, ošetřuje Xenino zranění. Po poněkud drsném lékařském zásahu se Xena zotavuje a seznamuje s Dáriovými dětmi a krmí je historkami z cest. Dária však navštěvuje další obyvatel vesnice a prozrazuje Xeninu minulost. Xena chce odejít, ale Dárius jí v odchodu zabrání.
     Gabriela se v hospodě snaží odpálkovat jednoho drzouna a tak vyrukuje "se snoubencem který zrovna dočistil svou sbírku smrtících mečů" a když drzoun nevěří, vyhlédne si Gáby oběť. Zničeho nic se usadí jakémusi hromotlukovi na klín a začne ho děsivě líbat což se její oběti samozřejmě líbí. Stráví pak (kupodivu) čas v družném rohovoru.
     Vůdce jezdců chce jednou provždy skoncovat s vesničany kteří "svým pokojným životem uráží boha Area" a iniciuje mírová jednání na nichž mají být vesničané zabiti do jednoho.
     Dárius zve Xenu na mírová jendání a aby na nich nevypadala jako bojovnice (a z kdovíjakých dalších důvodů) daruje neprozřetelně Xeně šaty své bývalé ženy. Xeně to náramně sluší, když přijdou na jednání. Xena zkušeným okem prohlédne past, když se kdosi zvenčí snaží otevřít dveře uzavřené na petlici. Se svým typickým "aiaiaiaiiiiiaiaiaiai" proskočí okénkem, posunkem na moment zadrží lumpy aby měla čas šaty roztrhnout po stranách (aby se jí lépe kopalo) a pak už padouchy mlátí hlava nehlava (nebo spíše hlava - hlava) rukama, nohama a jiným nádobím kterého je v uzavřené místnůstce plno. Mírová jendání tím ovšem končí. K masakru vesničanů nedojde ale hlavně díky mladíkovi, který tato jednání vede, neboť ten zadrží vojáky (tedy toho jednoho co neúpí na zemi zle pomlácen princeznou bojovnicí) a dá rozkaz "nechte je být".
     Náčelník zlých péruje svého syna a jeho přisluhovače za nesplnění úkolu a syn se přiznává že se nemohl odhodlat k masakru neviných (charakter, že?). Chvíli poté tam přijde jeden z vesničanů ujistit válečníky že přerušení jednání nebylo jejich vinou, nýbrž Xeninou. Když ale náčelník uslyší jméno Xena, vyhodí vesničana se slovy "vrať se ke stádu a čekej na porážku" a jme se vybírat zbraně. Svému synovi pak tvrdí že to Xena zákeřně zabila jeho bratra.
     Xena odjíždí od Dária ovšem bez chackramu (jak se jí to sakra mohlo stát?) který je ukryt pod cípem šatů. Na cestě najde čekající Gabrielu. Xena chce nechat Gáby na nějakém statku. Gáby protestuje. Xena vrhá jeden ze svých pověstných pohledů. Gáby se otočí se slovy: "to víš, já budu zase někde zavřená zatímco ty si budeš užívat. Jdeme." Co chuderce Xeně zbývá? Nic. Jdou tedy. Po cestě Gabriela vypráví o svém novém objevu - onom mladíkovi z hospody. Dovolí si také drobnou narážku na Xeninu osamělost, ale Xena naštěstí neslyší, neboť poslouchá vzdálený hukot který dělají válečné vozy. Xena posadí Gáby na koně (protestují oba - Gáby i Argo), vezme si provaz a plácne koně po zadku (nemá to nějaký sexuální podtext?). Argo vyrazí vpřed a Gabriela křičí - co jiného než "prrrr, stůj!"
     Válečné vozy se blíží. Jedou dva za sebou - v předním Velitel a jeho Syn, v zadním nějací bezvýznamní padouši. Xena odvážným skokem "nasedne" na zadní vůz, bleskově hodí na oba jezdce smyčku provazu, který předtím upevnila na stromě a tak vyhazuje oba nezbedníky z auta. Totiž z vozu. Pak stíhá první vůz úporně pronásledující jedoucí Gabrielu, která se v sedle sotva drží. Obratným manévrem Xena předjíždí druhý vůz a dohání Garbielu (ne, nemá rychlejší koně, jen to bere zkratkou). Přesvědčuje Gáby aby přeskočila na vůz. Gáby se moc nechce, ale pak tedy přeskočí řka: "Teda Xeno, jestli se zabiju, tak s tebou už nidky nepromluvím!" (to měl být trest nebo odměna?) Její skokanské umění ale Xena moc nechválí. "Tomu ty říkáš skok?" "Ne, zoufalý pád. Nejlepší jaký umím." odpovídá Gabriela.
     Náčelníkův vůz dohání Xenin. Strhne se řež. "Nemám svou obruč!" vykřikne Xena (tady se ten dabing ale povedl, že?) a nezbývá jí než se bít s náčelníkem mečem.
     "To jsi ty?" vykřikne Gáby když spatří mladíka na vedlejším voze. "A to je ten tvůj zlý otec?"
"Neříkej mi že to je on!" ozve se Xena. Gáby jen němě přisvědčí. Xena přetne oj náčelníkova vozu a náčelník i se synem padají do škarpy. Gáby se raduje, ale v tom naráží na jakýsi kámen (kterej ... ho sem dal! no přece ... režisér!) a obě děvy se kutálí bahnem. "Budeme si muset promluvit o tvém vkusu, mladá dámo." povídá Xena.
     Ze škarpy vyškrábavší se válečníci přibíhají. Náčelník proti Xeně, jeho syn proti Gáby. A s taseným mečem. Náčelník jí povídá o svém mrtvém synovi. Xena odporuje, že jeho syn přišel s nabídkou míru a zabili ho jeho vlastní lidé. Xena a náčelník se dají do boje. Gabriela zatím ukecává mladíka a samozřejmě se jí to povede. Kdopak by jí vlastně mohl odolat?
     Xena zatím bojuje s náčelníkem a vzhledem k tomu, že při pádu přišla o meč, je málem přemožena, ale mladík zasahuje a zastavuje čepel. Na obzoru se objevuje Dárius. Mladík bojuje se svým otcem až nakonec odhodí meč: "Můj bratr zemřel pro mír. Nejsem o nic horší než on." Zatím přijíždí Dárius a přiváží Xeně "obruč". Xena s povděkem přijímá a ihned ji hodí aby zastavila náčelníkův meč dříve než zabije mladíka. Chackram meč odrazí, zatočí se jako bumerang a vrátí se Xeně do ruky. Xena skočí, sebere mladíkův meč a náčelníka zabije.
     Jsou opět svolány mírové rozhovory. Když je po nich, mladík sedí v koutku a smutně kouká do ohně. Přichází za ním Gáby aby se rozloučila. Xena se loučí s Dáriem a jeho dětmi, přičemž Dáriova nejmladší dcerka poprvé do smrti své matky promluví "neodjížděj ..."
     Ve dveřích stojí Dárius s rodinou. Xena s Garbielou stojí venku u koně. "Stýská se ti někdy po rodině Gabrielo?" "Občas. Když jsem s tebou tak ne." (checht, co si o tom myslet?) Obě odchází. "Chceš řídit?" zeptá se Xena Gáby. "Dokud nebudou dělat koně nižší tak ne!"
     Xena s Gabrielou prochí krásnou, zelenou pahorkatinou. Povídají si o dobru, že se občas nachází na místech kde by ho jeden nečekal (a takové ty výchovné řečičky). "A ještě něco jsem si uvědomila," povídá Gáby, "že strašně, ale strašně nesnáším válečné vozy."

Znělka

[Hříchy minulosti] [Hlavní stránka] [Seznam epizod] [Pán snů]
[Email] [Xeniny Svitky] [Zápis do Xeniných Svitků]