Magnetické pole je v okolí pernamentních (trvalých) magnetů nebo v okolí vodičů, kterými prochází elektrický proud. Jsou-li tyto zdroje pole v klidu a je-li proud procházející vodičem konstantní nazývá se toto pole stacionární magnetické pole.

Vložíme-li do magnetického pole pernamentní magnet, působí n aněj síly, které ho orientují do směru indukčních čar.

V magnetickém poli působí síla i na vodič, kterým prochází proud. Směr této síly určuje Flemingovo pravidlo levé ruky :

Položíme-li otevřenou levou ruku k přímému vodiči tak, aby prsty ukazovaly směr proudu a indukční čáry vstupovaly do dlaně, ukazuje odtažený palec směr síly, kterou působí magnetické pole na vodič s proudem.

Kvantitativní popis magnetického pole pole umožňuje vektorová fyzikální veličina magnetická indukce B. Směr vektoru magnetické indukceB v určitém bodě magnetického pole je shodný se směrem souhlasně orientované tečny k indukční čáře v tomto bodě.

V homogením magnetickém poli působí na přímý vodič o aktivní délce l, svírající s indukčními čarami úhel , kterým prochází proud I, síla o velikosti

F_m = BIl sin .

Tento vztah se nazývá Ampérův zákon. Z Ampérova zákona vyplívá definice velikosti B magnetické indukce:

B = F_m.(Il sin ) ^-1.

Jednotkou této veličiny je tesla (T = N.A ^-1.m ^-1).

Dva navzájem rovnoběžné vodiče na sebe působí silou, jejíž velikost je přímo úměrná jejich délce l, součinu proudů I₁, I₂, které jimi procházejí, a nepřímo úměrná jejich vzdálenosti d:

Konstantu úměrnosti k vyjadřujeme ve tvaru

k = .(2) ^-1,

pomocí jiné konstanty, permeability prostředí . Permeabilitu prostředí můžeme vyjádřit jako součin

= _0r

v němž ₀ = 4.10 ^-7N.Ax-2x je permeabilita vakua. Veličina _r je relativní permeabilita - prosté číslo, které vyjadřuje, kolikrát je permeabilita určitého látkového prostředí větší nebo menší než permeabilita vakua. Relativní permeabilita vakua _r = 1. Většina látek, kromě tzv. látek feromagnetických, má relativní permeabilitu blízkou jedné.

Důležitým zdrojem magnetického pole je cívka, kterou prochází proud. Válcová cívka je tvořena jednou vrstvou kruhových závitů. Podíl počtu N závitů a délky cívky l, tj. N.l ^-1, je hustota závitů. Velikost magnetické indukce magneického pole velmi dlouhé válcové cívky navinuté hustě tenkým vodičem ve vakuu je

B₀ = .NI.l ^-1.

Výraz NI.l ^-1 vyjadřuje velikost vektorové veličiny, která se nazývá intenzita H magnetického pole cívky.

Velikost H intenzity magnetického pole je dána vztahem H = B₀.₀. Jednotkou intenzity magnetického pole je A.m ^-1.

Vyplníme-li dutinu cívky prostředím s relativní permeabilitou _r, změní se velikost magnetické indukce B₀ na hodnotu

B = _rB₀ = _r0.NI.l ^-1 = _r0H.

Uvedené vztahy půatí jen pro velmi dlouhou válcovou cívku, tj. takovou, jejíž délka l je mnohem větší než poloměr R jejích závitů. Velikost intenzity magnetického pole ve středu dutiny kruhové cívky je