6. STŘÍDAVÝ PROUD V ENERGETICE
V energetice se pro průmyslovou výrobu, rozvod a využití elektrické energie používají různé druhy elektrických strojů = generátory, transformátory a elektromotory.
V generátorech střídavého napětí - v alternátorech - vzniká elektromagnetickou indukcí střídavé eletromotorické napětí v cívkách navinutých na feromagnetickém jádru. Magnetický indukční tok se každém závitu cívky harmonicky mění podle vztahu
= BS cos t.
Na závitu se indukuje v závislosti na čase napětí u:
Maximální hodnota napětí indukovaného na cívce s N závity je
Um = NBS .
Alternátory jsou elektrické stroje, v nichž se popsaný jev využívá k přeměně mechanické energie na elektrickou.
Trojfázový alternátor je elektrický stroj skládající se ze statoru, který obsahuje soustaavu cívku, a z rotoru, kterým může být otáčející se magnet. Cívky jsou prostorově uspořádány tak, aby vznikala soustava tří indukovaných střídavých elektromotorických napětí u1, u2, u3 s navzájem stejně velkými amplitudami Um. Každé z těchto napětí se liší od předešlého o ázový rozdíl 2 .3 -1:
u1 = Umsin t,
u2 = Umsin ( t - 2 .3 -1),
V každém časovém okamžiku t je součet okamžitých hodnot těchto napětí rovných nule:
u1 + u2 + u3 = 0.
Podle spojení soustavy cívek a vodičů rozvodu rozlišujeme dva druhy spojení: a) spojení do hvězdy, b) spojení do trojúhelníku.
a) Spojení do hvězdy
Jsou-li všechny fáze stejně (souměrně) zatíženy, pak proudy procházející fázovými vodiči L1, L2, L3 jsou navzájem stejné a nulovým vodičem N proud neprochází.
Mezi sdruženým a fázovým napětím platí vztah
UZ = 3Ut.
Ve spotřebitelské rozvodné síti mívá fázové napětí hodnotu 220 V a sdružené napětí hodnotu 380 V.
b) Spojení do trojúhelníku
Při tomto spojení se fázové napětí Uyfy (na cívce) rovná sdruženému napětí UZ (mezi fázovými vodiči). Každou z cívek prochází proud IZ. Platí vztah
IZ = 3It
analogicky ke vztahu pro napětí při spojení do hvězdy.
Transformátor je zařízení, jímž se transformuje střídavé napětí a proud na jiné hodnoty. Jednofázový transformátor se skládá z primární a sekundární cívky o počtech závitů N1, N2, které jsou navinuty na uzavřeném jádru z měkké oceli. Poměr k = N1.N2 -1 se nazývá transformační poměr transformátoru. Při transformaci nahoru je k > 1, při transformaci dolů je k < 1.
Jestliže jednou z cívek (primární) prochází střídavý proud, indukují se na obou cívkách napětí s efektivními hodnotami U1, U2, pro něž platí:
U2.U2 -1 = N2.N1 -1 = k.
Účinnost transformátoru
= P2.P1 -1 = U2I2.U1I1 -1
bývá velmi vysoká, až 98%. Můžeme-li tepelné ztráty ve vinutích cívek zanedbat, platí pro poměr proudů I1, I2 procházejících primární a sekundární cívkou zatíženého transformátoru (při = 1) vztah
I1.I2 = U2.U1.
Při přenosu elektrické energie na větší vzdálenosti dochází ke ztrátám přenášeného výkonu, které můžeme vyjádřit vztahem P = RI2, kde R = .l.s -1 je odpor vodičů a vedení I je proud. Protože při transformaci se poměr proudů rovná převrácené hodnotě poměru napětí, je výhodné elektrickou energii dopravovat vedením s vysokým napětím.
|