Stacionární magnetické pole
Nestacionární magnetické pole
Vlastní kmitání oscilátoru
Nucené kmitání oscilátoru
Střídavý proud
Střídavý proud v energetice
Mechanické vlnění
Elektromagnetické vlnění
6. STŘÍDAVÝ PROUD V ENERGETICE

V energetice se pro průmyslovou výrobu, rozvod a využití elektrické energie používají různé druhy elektrických strojů = generátory, transformátory a elektromotory.

V generátorech střídavého napětí - v alternátorech - vzniká elektromagnetickou indukcí střídavé eletromotorické napětí v cívkách navinutých na feromagnetickém jádru. Magnetický indukční tok se každém závitu cívky harmonicky mění podle vztahu


= BS cos t.

Na závitu se indukuje v závislosti na čase napětí u:

u = Umcos (t - 0,5) = Um sin t.

Maximální hodnota napětí indukovaného na cívce s N závity je


Um = NBS.

Alternátory jsou elektrické stroje, v nichž se popsaný jev využívá k přeměně mechanické energie na elektrickou.

Trojfázový alternátor je elektrický stroj skládající se ze statoru, který obsahuje soustaavu cívku, a z rotoru, kterým může být otáčející se magnet. Cívky jsou prostorově uspořádány tak, aby vznikala soustava tří indukovaných střídavých elektromotorických napětí u1, u2, u3 s navzájem stejně velkými amplitudami Um. Každé z těchto napětí se liší od předešlého o ázový rozdíl 2.3 -1:


u1 = Umsin t,

u2 = Umsin (t - 2.3 -1),

u3 = Umsin (t - 4.3 -1) = Umsin (t + 2.3 -1).

V každém časovém okamžiku t je součet okamžitých hodnot těchto napětí rovných nule:


u1 + u2 + u3 = 0.

Podle spojení soustavy cívek a vodičů rozvodu rozlišujeme dva druhy spojení: a) spojení do hvězdy, b) spojení do trojúhelníku.

a) Spojení do hvězdy

Jsou-li všechny fáze stejně (souměrně) zatíženy, pak proudy procházející fázovými vodiči L1, L2, L3 jsou navzájem stejné a nulovým vodičem N proud neprochází.

Mezi sdruženým a fázovým napětím platí vztah


UZ = 3Ut.

Ve spotřebitelské rozvodné síti mívá fázové napětí hodnotu 220 V a sdružené napětí hodnotu 380 V.

b) Spojení do trojúhelníku

Při tomto spojení se fázové napětí Uyfy (na cívce) rovná sdruženému napětí UZ (mezi fázovými vodiči). Každou z cívek prochází proud IZ. Platí vztah


IZ = 3It

analogicky ke vztahu pro napětí při spojení do hvězdy.

Transformátor je zařízení, jímž se transformuje střídavé napětí a proud na jiné hodnoty. Jednofázový transformátor se skládá z primární a sekundární cívky o počtech závitů N1, N2, které jsou navinuty na uzavřeném jádru z měkké oceli. Poměr k = N1.N2 -1 se nazývá transformační poměr transformátoru. Při transformaci nahoru je k > 1, při transformaci dolů je k < 1.

Jestliže jednou z cívek (primární) prochází střídavý proud, indukují se na obou cívkách napětí s efektivními hodnotami U1, U2, pro něž platí:


U2.U2 -1 = N2.N1 -1 = k.

Účinnost transformátoru


= P2.P1 -1 = U2I2.U1I1 -1

bývá velmi vysoká, až 98%. Můžeme-li tepelné ztráty ve vinutích cívek zanedbat, platí pro poměr proudů I1, I2 procházejících primární a sekundární cívkou zatíženého transformátoru (při = 1) vztah


I1.I2 = U2.U1.

Při přenosu elektrické energie na větší vzdálenosti dochází ke ztrátám přenášeného výkonu, které můžeme vyjádřit vztahem P = RI2, kde R = .l.s -1 je odpor vodičů a vedení I je proud. Protože při transformaci se poměr proudů rovná převrácené hodnotě poměru napětí, je výhodné elektrickou energii dopravovat vedením s vysokým napětím.