Pro poopis časových změn magnetického pole zavádíme skalární veličinu magnetický indukční tok . V homogením magnetickém poli s magnetickou indukcí B, do něhož jsme umístili rovinnou plochu o obsahu S, je magnetický indukční tok

= BS cos .

V tomto vztahu je úhel, který svírá normála n rovinné plochy s vektorem B magnetické indukce.

Jednotkou magnetického indukčního toku je weber (Wb).

Vložíme-li do magnetického pole závit vodiče, protínají plochu o obsahu S, kterou závit ohraničuje, indukční čáry. Při každé změně magnetické indukce B nebo při každé změně polohy závitu v magnetickém poli, ale i při změně obsahu S plochy ohraničené závitem se mění i magnetický indukční tok plochou závitu v závislosti na čase. Každá časová změna magnetického indukčního toku závitem se podle Faradayova zákona elektromagnetické indukce projeví vznikem indukovaného napětí, jehož střední hodnota je

U_i = -(.t ^-1).

V tomto vztahu znamená změnu magnetického indukčního toku a t dobu, za kterou tato změna nastala. Změny t doby a magnetického indukčního toku mají konečnou velikost, tj. lze je vyjádřit pomocí reálných hodnot veličin t a .

Pomocí nekonečně malých změn dt času a d magnetického indukčního toku vyjadřujeme Faradayův zákon elektromagnetickéindukce ve tvaru

U_i = -(d.dt ^-1).

Výraz d.dt ^-1 znaméná derivaci magnetického indukčního toku podle času.

Ze zákona elektromagnetické indukce vyplívá, že indukované napětí vznikne na každém vodiči, který se pohybuje v magnetickém poli tak, že protíná indukční čáry pole. Pohybuje-li se v homogením magnetickém poli s magnetickou indukcí B přímý vodič o délce l rychlostí v, která je kolmá k vodiči, indukuje se na vodiči elektromotorické napětí

U_i = |vBlsin|,

kde je úhel, který svírá rychlost v s magnetickou indukcí B.

Každý vodič, kterým prochází elektrický proud , tvoří ve svém okolí magnetické pole. Indukční čáry magnetického pole protínají plochu uzavřenou vodičem a vytvářejí magnetický indukční tok

= LI

přímo úměrný proudu I, který prochází vodičem. Součinitel úměrnosti L v tomto vztahu závisí na vlastnostech vodiče (např. na jeho tvaru) a na relativní permeabilitě _r prostředí. Nayívá se indukčnost vodiče. Změní-li se proud procházející vodičem AI, změní se magnetický indukční tok plochou, kterou vodič uzavírá, o A = LAI a na vodiči se indukuje napětí

U_i = - A.At ^-1 = -L.AI.At ^-1.

Jednotkou indukčnosti vodiče je henry (H).