Známe tři typy záření vysílaného atomovými jádry, a to záření (jádra hélia), záření ß; (elektrony), záření (fotony).

Atomová jádra se skládají z protonů a neutronů. Zápis libovolného atomu prvku X je ^AZX, kde Z udává počet protonů, A počet neutronů v jádru je (A - Z).

Přeměny jader spojené s vyzařováním části, ß nebo nebo jiných částic (protonů, pozitronů) nazýváme obecně jaderné přeměny. Jaderná přeměna je náhodný proces, který se uskutečňuje s určitou pravděpodobností, charakteristickou pro danou přeměnu. Rychlost přeměny je popsána poločasem přeměny T. Jestliže v čase t = 0 máme velký počet N(0) jader daného nuklidu, po uplinutí doby T jich zůstane nepřeměněných N(0)/2. Zákon radioakivní přeměny je dán vztahem

N(t) = N(0)e ^{- t};    = (ln 2).T ^-1 0,693.T ^-1.

Tento zákon platí pro přeměnu libovolného nuklidu. Jednotlivé přeměny se však navzájem liší hodnotou přeměnové konstanty .