Ennio Morricone

Morricone čekal 30 let, než mohl všechny rysy svého stylu (i ty, o kterých nevěděl) uplatnit. Smyčcový nedisciplinovaný patos, Morriconeho oblíbená instrumentační technika, totiž nikdy moc konkrétní představu nevyvolal. Přesto nebo právě proto ho často používal. Teprve v Bugsym pro něj našel ideální uplatnění.

Nejenže dosáhl proporcionality v kontrastu harmonie a disharmonie, ale podařilo se mu najít něco, co obě strany spojuje. S čím si nevěděl rady u Skandálního odhalení, dovedl do bezvadného stavu v Bugsym. Jestliže smyslem hudby je inovace, pak je Bugsy nejlepším příkladem toho, jak taková inovace má vypadat. Vychází z minulosti, ale přistupuje k ní netradičním způsobem. Látka je stejná, jiné jsou jen metody a řešení. Začalo to Obětmi války, kde Morricone poprvé naznačil potřebu změny svého image. Zanechal hrozného experimentu a dal se cestou diplomacie. Toužil po inovaci, která je pro většinu z nás přijatelnější. Inovací se totiž nikdy nelze moc odchýlit od současného stavu. Naopak experiment musí být vždy jiný a musí provokovat. Morriconeho experiment nikdy za moc nestál, ale možná jsem ho špatně chápal…

Meritem díla je téma FOR HER, FOR HIM. Harmonické a disharmonické tóny se vzájemně prolínají, ale přecházejí plynule a spojitě. Přinášejí kontrastní pocity, ale takové, které se doplňují a sjednocují. Disharmonické tóny mají představovat Bugsyho - člověka nevyrovnaného, na oko mírumilovného, ale jinak agresivního. Člověka velkých snů, který neodhadl situaci a doplatil na to. Bugsy byl ubohý člověk, který nevzbuzoval lítost, ale obavy. Harmonické tóny patří Bugsyho milence, po které pojmenoval hotel Flamingo. Mezi nimi existovala pravá láska, pro kterou Morricone našel několik uchu lahodících tónů (pomohl mu i ten smyčcový patos). Samy harmonické a disharmonické tóny nejsou ničím zvláštní. Zvláštní je, že koexistují vedle sebe a nám to přijde normální. Zvláštní je, že ona milovala jeho, přestože to byl gauner a ničema.

Instrumentace dosahují vyššího standardu. Rutinou je anglický roh v ACT OF FAITH, výjimečná je španělská kytara v IN CUBA. Přínosem je i sporadický výskyt elektroniky a mazlivých smyčců. Jednu hvězdičku strhávám za přítomnost archivního swingu a nedotaženost některých témat.

Určitě ne náhodou se podobají přední strany bookletu Love Affair a Bugsy. Oba mají černé pozadí a na obou jsou v těsné blízkosti siluety muže a ženy. Soundtrack Love Affair produkoval Warren Beatty (byl i režisérem filmu).

Roman Dvořák