Základní poznatky molekulové fyziky a termodynamiky
Vnitřní energie, práce a teplo
Struktura a vlastnosti plynů
Kruhový děj s ideálním plynem
Struktura a vlastnosti pevných látek
Struktura a vlastnosti kapalin
Změny skupenství látek
Vznik elektrického proudu
Elektrický proud v kovech
Elektrický proud v polovodičích
Elektrycký proud v elektrolytech
Elektrický proud v plynech a ve vakuu
8. VZNIK ELEKTRICKÉHO PROUDU

Podle elektrických vlastností rozdělujeme látky na vodiče , polovodiče a izolanty.

Vložíme-li nenabitý vodič do elektrického pole, nastane elektrostatická indukce. Protilehlé části vodiče se zelektrují náboji stejné velikosti, ale opačného znaménka.

Vložíme-li do elektrického pole izolant (dielektrikum), nastane polarizace dielektrika. Uvnitř izolantu se utvoří elektrické pole s intenzitou Ei opačného směru než je směr intenzity Ee vnějšího elektrického pole. Intenzita E výsledného pole v izolantu má směr intenzity Ee a velikost |E| - |E| - |Ei|. Poměr |Er| / |E| = r se nazývá relativní permitivita.

Jsou-li v homogením izotropním dielektriku umístěny dva volné bodové náboje o velikostech Q1 a Q2, potom na každý z nich působí elektrická síla o velikosti Fe = (4¶) -1.Q1Q2.r -2, kde = 0r je permitivita dielektrika. Jednotkou permitivity je F.m -1. Veličina 8,85.10 -12 F.m -1. je permitivita vakua.

Uspořádaný pohyb elektricky nabitých částic se nazývá elektrický proud. Elektrický proud jalo fyzikální veličina je definován vztahem


I = Q.t -1,

kde Q je velikost celkového náboje částic, které projdou průřezem vodiče v jednom směru za dobu t. Jednotkou elektrického proudu je ampér (A).

1