Podle elektrických vlastností rozdělujeme látky na vodiče , polovodiče a izolanty.

Vložíme-li nenabitý vodič do elektrického pole, nastane elektrostatická indukce. Protilehlé části vodiče se zelektrují náboji stejné velikosti, ale opačného znaménka.

Vložíme-li do elektrického pole izolant (dielektrikum), nastane polarizace dielektrika. Uvnitř izolantu se utvoří elektrické pole s intenzitou E_i opačného směru než je směr intenzity E_e vnějšího elektrického pole. Intenzita E výsledného pole v izolantu má směr intenzity E_e a velikost |E| - |E| - |E_i|. Poměr |E_r| / |E| = _r se nazývá relativní permitivita.

Jsou-li v homogením izotropním dielektriku umístěny dva volné bodové náboje o velikostech Q₁ a Q₂, potom na každý z nich působí elektrická síla o velikosti F_e = (4¶) ^-1.Q₁Q₂.r ^-2, kde = _0r je permitivita dielektrika. Jednotkou permitivity je F.m ^-1. Veličina 8,85.10 ^-12 F.m ^-1. je permitivita vakua.

Uspořádaný pohyb elektricky nabitých částic se nazývá elektrický proud. Elektrický proud jalo fyzikální veličina je definován vztahem

I = Q.t ^-1,

kde Q je velikost celkového náboje částic, které projdou průřezem vodiče v jednom směru za dobu t. Jednotkou elektrického proudu je ampér (A).